ABRA Open Day - byli jsme u toho

Návštěva ABRA Software

autor článku: student Jan Pelikán - 3E 2012/2013

V České republice není moc firem, které by měli tak velké renomé jako má ABRA Software se svými informačními systémy. Díky nim je ABRA jednou z nejúspěšnějších firem na českém trhu v ERP segmentu. A jelikož i oni myslí na budoucnost, rozhodli se oslovit potencionální mladé programátory speciální akcí zvanou ABRA Open Day.

Něco málo o firmě:
ABRA Software je ryze česká softwarová společnost, která vyrábí a dodává komplexní podnikové informační systémy. V roce 1996 získala společnost jako první ve své branži ve střední Evropě certifikát ISO 9001. Její ERP produkty využívá přes 8000 tuzemských firem.

Přednáška
Organizace přednášky byla, jak se na IT firmu sluší a patří dobře zvládnutá i včetně občerstvení. Samotnou přednáškou nás následně provázeli přímo dva ze zakladatelů firmy - pan Jaroslav Řasa a Petr Vacek. Zde uvádím stěžejní body, které nám byly prezentaovány:

Profese a týmy
Když se řekne tým, v oblasti IT si pod tím představíme skupinu lidí, kteří společně pracují na zadaném úkolu, spolupracují mezi sebou, rozdělují si práci a díky tomu zvyšují efektivitu práce. V ABRA Software tomu není jinak a na jednotlivých týmech se zde staví vše. Jejich rozdělení je následující:
• Programátor
• Tester
• Dokumentarista
V některých firmách jsou samostatně testeři, samostatně programátoři a pak dokumentaristé. V ABŘE na to jdou malinko jinak. Jednoduše zaměstnance zamíchají, aby se zvýšila rychlost řešení problémů. Tak například jeden z týmu ve vývoji obsahuje dva programátory a jednoho testera.

Týmy ABRA Software – v návaznosti na oblast specializace

• Jádro
• Ekoleg (Ekonomika a legislativa)
• VCM tým (Value Chain Manage)
• Výroba
• Dokumentace
 
Vývoj
Vývoj jako takový je samozřejmě nejdůležitější částí při tvorbě produktu. Rozděluje se na:
• Velký vývoj
• Malý vývoj
• Údržba

Velký vývoj
Časově náročnější změna produktu, u které je zapotřebí důkladná analýza. Do velkého vývoje taktéž jsou zahnuty veškeré plánované změny softwaru ze strany feedbacku uživatelů a plánované inovace na vylepšení produktu.

Malý vývoj
Malý vývoj nám byl osvětlen jako časově méně náročná změna bez nutnosti analýzy. Tyto změny provádí sami programátoři na základě toho, jestli „prostě mají náladu a zbude jim čas“. A to se moc často nestává:)

Údržba
Není softwaru, který je aktivně vyvíjen a nemá údržbu. I software je vlastně jen „stroj“, který není dokonalý, a proto se vždy najde chybka a ty se musí opravovat.
Když jsem výše u malého vývoje zmiňoval, že se moc často nestává, aby samotní programátoři měli tolik volného času, jistě z grafu pochopíte proč.

Norma úspěšnosti programátorů a pracovní motivace
Norma úspěšnosti programátorů úzce souvisí s motivací. V ABŘE činí tato norma 92%. Když to takhle někomu podáte, pochopí to tak, že se to vztahuje jenom na jedince, a že v ABŘE pracují skutečně jen dobří programátoři. Dobří, to ano, ale celé je to trošku složitější než se na první pohled může zdát. Zaprvé vše prošlo velmi dlouhým vývojem, než se „vyšplhali“ na tato čísla. Jen pro představu - v začátcích založení firmy se úspěšnos pohybovala na úrovni 70%.

Jednotlivec neexistuje
Za druhé, v ABŘE, ale myslím si, že je to tak i v jiných firmách, nejsou jednotlivci. Jsou jen týmy a platí zde známé pravidlo – jeden za všechny, všichni za jednoho.
A nejenom to. ABRA ještě navíc své týmy jednotlivě hodnotí. A to jak interně tak i externě. Tudíž se vytváří prostřední, ve kterém lze snadno týmy hodnotit.

Modelová situace
Vezmeme-li všechny týmy, třeba za období jednoho měsíce, dostaneme na konci měsíce statistiku, která nám říká, který tým jak spolupracuje.
A teď to hlavní. Pokud nějaký tým pracoval výrazně lépe anebo výrazně hůře nepromítne se to nikde jinde než na výplatní pásce. A o tom to je. Co horšího může být než to, že vám zaměstnavatel kvůli špatné spolupráci strhne prémie? Nebo právě naopak, co může být lepšího, když vám za výbornou spolupráci prémie přidá?
Otázka: Kolik si myslíte, že taková prémie může činit procentuálně ze mzdy jak pro tým, tak pro jednotlivce? - Je to až 20% základní mzdy.

Rady pro začínající programátory
Asi nejvíce praktických informací pro nás studenty, se nám dostalo až na konci přednášky, kde nám byl dán prostor pro dotazy. Zde uvedu jen ty nejzajímavější z nich:

Jak dlouho trvá, od uvedení produktu na trh, než produkt začne skutečně vydělávat?
Každý projekt je na začátku prodělečný. Každý. První peníze se vám vrátí až za dlouhé 4 roky. Za ty 4 roky, pokud je produkt kvalitní a má budoucnost se totiž dostatečně uchytí na trhu a spustí se určitá setrvačnost příchozích financí, jako je například obnova licencí.

Nejlepší reference / reklama?
Řekne se to poměrně jednoduše, ale nejlepší reference a reklama je vždy spokojený zákazník. Lepší reference není. Spokojený zákazník totiž řekne o vašem produktu širokému okolí a on se vždy někdo chytí. Navíc dnes máme svět sociálních sítí, na rozkřiknutí vašeho produktu stačí jeden Tweet.

Jak s kapitálem do začátku?
Kapitál do začátku je problém. Málo kdo má na to, aby rozjel sám od sebe svůj byznys. Skoro vždy to chce investici. Nejlepší způsob je tedy do projektu zahrnout někoho kdo takovou investici může poskytnout a nemusí to nutně být člověk znalý problému.

Rozhled na trhu a konkurence?
Rozhled na trhuje taktéž velmi důležitý. Když začínáte s projektem, dobře si rozmyslete, jestli se to má opravdu šanci prodat. Některými produkty je už trh nasycen, jinými naopak vůbec. A pokud už se rozhodnete dělat produkt typu, který už dělá jiná firma tak vždy svoji konkurenci důkladně prověřte, protože oni to udělají také.

Cloud a jeho využití?
Cloud je budoucnost. Ať už se na to dívá někdo pozitivně a někdo skepticky, zažíváme podobnou revoluci jako na přelomu tisíciletí. Cloud je směr dopředu a do cloudu se postupně přestěhuje „všechno“. Jenom pro příklad, podívejte se na Google. Ten má drtivou většinu produktů právě přes cloud. A přiznejme si, kdo dneska nepoužívá alespoň jednu věc od Googlu?

Exkurze po pracovišti
Celé dějství našeho pobytu v ABRA software bylo nakonec dokončeno rychlou exkurzí po pracovišti firmy. Překvapivá byla celkově atmosféra, v jaké se tam pracuje.
Ve vývojovém oddělení byl naprostý klid. Většina lidí měla sluchátka na hlavě a věnovala se své práci, občas se někdo k někomu otočil a probral s ním určitý problém. V oddělení technické podpory občas zazvonil telefon, ale jinak to bylo obdobné. Jediné místo, kde byl trošku vidět, a slyšet běh pracovního procesu byla vetší místnost, ve které bylo umístěno vedení, účetnictví a další zázemí firmy.

Závěr
Informací a poznatků z přednášky a exkurze je více než dost. Celkově byla návštěva ABRY velice zajímavá. Málo kdy se podaří nahlédnout do ekosystému takovéto firmy.